Rád bych pomohl v boji o udržení, prozradil Ondřej Svoboda

Ondřej Svoboda do Nejzbachu přišel před letošní sezónou a už stihl získat mistrovský titul v dorostenecké lize a v pátek si ve východočeském derby připsal premiérový start za áčko Nejzbachu, a tak tu máme také kratší premiérový rozhovor.

Na úvod, jak jsi se dostal k futsalu?

K futsalu mě přivedl trenér Martin Brůna, pod nímž jsem absolvoval dvě soustředění a poté jsme se dohodli s vedením Mýta, které si mě následně zaregistrovalo.

První zápas za áčko kdy ses poprvé dozvěděl, že v pátek nastoupíš a jaké zavládli pocity z toho? 

Že budu chytat za áčko jsem se dozvěděl na Final Four v Brně, nejprve jsem se tomu zasmál, neboť zastoupit Géru je skoro nemožné.

Jak zpětně hodnotíš svůj debut?

Šel jsem na hřiště už za stavu 2:8, byl jsem nervózní, ale v průběhu utkání to ze mě opadlo. i když jsem inkasoval dost gólů, je to pro mě zkušenost a do dalších zápasů mám co zlepšovat.

Jak tě přijala kabina áčka? 

Jelikož jsem s áčkem chodil trénovat už v průběhu sezóny, tak jsem spoluhráče znal a myslím že mě přijali v dobrém.

Ano. S áčkem jsi chodil trénovat, a tak jsi poznal i Géru, jak ti pomáhá? 

Na trénincích jsme se potkávali, občas mi poradil k lepšímu vyhodnocení některých situací při chytání, ale nejvíce mi pomohl ve finále Final four v Brně při penaltách, kdy mi osobně zavolal. Chci na sobě pracovat a přijímat rady Géry a všech trenérů do dalších zápasů.

Dáváš si nějaké cíle do zbytku sezóny? 

Rád bych pomohl áčku v boji o udržení v 1. Futsal lize, kde nás čeká opravdový boj. A jeden z osobních cílů je zabojovat o možnou účast v mládežnické reprezentaci.

Vraťme se ještě k sedmnáctce, jak se zpětně ohlížíš za touto mistrovskou sezónou?

Na začátku sezóny jsme měli dost výsledkových i herních výkyvů, ale od nového roku příchodem trenéra Víťi Hrubého se nám začalo neskutečně dařit a začali jsme táhnout za jeden provaz, díky tomu jsme si došli pro vysněnou trofej a to mistra dorostenecké ligy.